Myslím, že jsem nikdy nebyla šetřivý dítě. Ani když jsem jako malá dostala od babičky padesátku jsem si ji neschovala a radši jsem si koupila 100 žvýkaček po padesáti haléři, které jsem stejně věděla, že nikdy nevyžvýkám. Ale musela jsem si ty peníze užít. Musela, MUSELA! A tohle mě provází celý život. Když mám peníze, tak si je chci užít a chci žít každý den naplno. Proto nejsem šetřivá. Proto nemůžu půlku výplaty dát stranou na něco mega důležitého jako je třeba důchod. Prostě mi to nejde. A když vidím něco, co chci, musím to mít. Možná bych se za to měla stydět, ale já jsem na to v podstatě hrdá. Jsem ráda za to, jak ctižádostivá jsem a že to, co chci, musím mít hned. A když to nejde, udělám vše co je v mých silách abych to dostala. Pokud to samozřejmě není tří patrová vila a deset ferrari. Ale zpátky k věci.
Opravdu nevím po kom to mám nebo čím to je. Moje mamka je naopak velký šetřílek a za to ji obdivuju. Já utratím poslední stovku za úžasnou rtěnku, kterou prostě nutně musím mít. Nebo za šátek, který už je můj asi dvoustý, ale je to zkrátka otázka života a smrti. A takhle bych mohla pokračovat do nekonečna. Když si něco usmyslím, musím to mít hned a už včera bylo pozdě. Proto je můj wishlist pořád plný a nikdy se mi nestane, že bych nevěděla, co si chci koupit. Protože v životě je tolik krásných věcí, že za to prostě stojí.
Chápu, že některé z Vás řeknou, že jsem rozmazlený fracek co upředňostňuje drahou kosmetiku a na vše, co si ukáže ji maminka koupí. A že Vy musíte platit nájem, jídlo, internet, leasing a další potřebné věci. Ale tady se pletete. Já chodím stejně jako Vy do práce a na věci, které chci si vydělávám. Je sice pravda, že pořád bydlím u rodičů, ale to snad není trestné ne? Přece jen jsem pořád studentka a zase ta výplata není tak horentní, aby jsem z ní utáhla byt a všechny poplatky kolem. Možná někdo namítne, že mi máma sem tam něco koupí, ale co je na tom špatného? A to, že mám dražší kosmetiku radši je úplně jinde - prostě potřebuji celodenní výdrž. A opravdu vím, že když si na sebe dám make-up od Essence, tak za pár hodin na obličeji nemám nic. A tím to je. Není to tím, že bych byla snob nebo dokonce rozmazlený spratek.
Tímhle článkem jsem se chtěla tak trochu přiznat a i se trošku ospravedlnit. A hlavně!! Je tohle úvodní článek nové rubriky, která má název ,,NAKUPOVACÍ OKÉNKO" . Nechci nic moc prozrazovat dopředu, ale rubrika bude plná fotek z mých nákupů oblečení. A která z nás nerada šmíruje? Já tedy ano! LL*
já tě neodsuzuji :) naopak závidím :D že si můžeš koupit všechno, co se ti líbí :)
OdpovědětVymazata na tu rubriku se těším, hrozně mě baví sledovat co kde kdo pořídil :D
Noo né úplně všechno že jo :D Ale v rámci možností jo :) A jsem ráda že miluješ šmejdění stejně jako já !:)
VymazatNáhodou tě chápu i to, že jsi na to svým způsobem hrdá :). Já totiž taky, když musím něco mít, tak to musím mít hned :). A jsi mi rozhodně sympatičtější než nějací šetřílci ;).
OdpovědětVymazatJé tak to je skvělý komentář, vážím si ho :)
VymazatNemusíš se obhajovat...mně je to například úplně jedno.Na fotky z nákupu se těším.
OdpovědětVymazatCo?Rozmazlený fracek?Vůbec se neobhajuj jsem stejný shopaholik jako ty, taky si pořád říkám, že bych si mohla šetřit na něco lepšího a většího, ale nějak mi to nejde-nejhorší šetřicí zabiják je děsivě výhodná akce nebo sleva, ale přitom neupřednostňuji kvantitu před kvalitou.Achjo třeba se to taky jednou naučíme, třeba jsme ještě doopravdy nevyrostly.Na rubriku se těším, jsem děsný zvědavec.
OdpovědětVymazatMyslím, že tohle se mnou naopak poroste :D Ale tak třeba až budu mít jednou rodinu, kdo ví...:D
VymazatNa fotky z nákupu se mooooc těším)
OdpovědětVymazatahoj Lux Lady, nemusíš se přece obhajovat před ostatními. Hlavně, že jsi spokojená sama se sebou. Každý má jiné prioriy ohledně utrácení svých vydělaných peněz. Ale veř mi, že nejhezčí pocit je, když si zaplatíš podnájem nebo vlastní byt, vše si zařídíš sama a za své peníze. Investuješ totiž do svého života a ne do zisku různých kosmetických a jiných společností. Neříkám, že je kosmetika, oblečení a další zbytečná věc a že když jsi ji kupuješ si marnivá. Zkrátka je dobré najít únosnou míru a nechat nákupy "sloužit" Tobě a ne sloužit jim. i
OdpovědětVymazat